ZÁMEK - PTENÍ
Obec Ptení je na střední Moravě v podhůří Drahanské vrchoviny, 14 km západně od Prostějova. Do Ptení se dostanete se po silnici z Prostějova na Boskovice, po odbočení ve Vícově vpravo. Zámek je ve středu obce a zdaleka viditelný.
Jako majetek olomoucké kapituly je Ptení uváděno již v r.1131. Prvním známým vlastníkem zboží ve Ptení byl v r.1350 Buz(Buzek ) z Ptení z žerotínského rodu a jeho žena Zdenka, která po jeho smrti prodala zboží v r.1351 Beneši z Víckova. R. 1359 držel ves Ptení Hynek z Búzova(Bouzova) a v r. 1373 Pešík a Hajnuš z Ptení. První zpráva o tvrzi je z r. 1378, kdy Beneš z Víckova a jeho syn Jan získal tvrz se dvorem, částí vesnice Ptení a další majetek od Archleba z Kunštátu a ze Stařechovic a spojil tak Ptení pod jednoho majitele. Tvrz stávala severně od Ptení, směrem k zaniklé vsi Bernovu. Rytíř Jan Víckovský z Ptení zachránil v bitvě r.1422 u Německého(Havlíčkova) Brodu život králi Zikmundovi. Ve Ptení byl rod pánů z Víckova až do smrti posledního z rodu Jana z Víckova v r.1646. Jako odúmrť prodal tvrz se dvorem a vsí král Jiří z Poděbrad v r.1464 Hynkovi ze Zvole a na Kolštejně. Ke konci 15.stol. se uvádí Vítek Lhotský z Ptení, který přišel do Ptení z Vranové Lhoty. Za česko-uherských válek tvrz pravděpodobně zanikla, protože při prodeji ptenského statku v r.1480 Janu Heraltovi z Kunštátu, již nebyla tvrz uváděna. Po jeho smrti bylo ptenské zboží internováno Vítkovi z Prostějova a Vítek v r.1498 vše vložil Janu Vlkovi z Konecchlumí. Od jeho synů Bernarda a Jana v r.1499 Ptení s dvorem a pustou vsí Bernovem získal majitel sousední tvrze a vsi Krumsína , nejvyšší hofrychtéř Markrabství moravského , Jakub ze Šarova. V r.1527 Václav ze Šarova prodal tvrz a ves Krumsín a vybudoval ve Ptení rodovou tvrz, která se uvádí v r.1580 jako majetek bratří Jiřího, Viléma, Jakuba a Václava ze Šarova. V r.1619 držel Ptení Hynek z Šarova, kterému za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620 byly tři čtvrtiny ptenského statku konfiskovány a přes veškerou snahu musel v r.1630 ptenský statek prodat a uchýlit se na Slovensko. Ptenský statek koupil válečný rada, plukovník Antonín Miniatti z Campoli, který se stal v r.1631 velitelem olomoucké pevnosti, kterou proti Švédům v r.1642 neubránil. Od jeho ovdovělé manželky Anny Marie, rozené Krebsové koupil ptenský statek v r.1679 zemský písař Václav Bernard Bartolomějský z Bartoděj, a jeho syn Ignác v r.1683 ptenský statek prodal Janu Baptistovi Miniattimu. Příslušníci tohoto rodu pravděpodobně přestavěli tvrz na renesanční zámek s okrasným parkem s oranžérií, který je uváděn v r.1746 při prodeji ptenského statku jeho dcerou Františkou Fortunáta Miniatti Annou Marii hraběnkou z Hodic, hraběnce Maxmiliáně Hetzerové z Aurachu, provdané d´Oudaile. V r.1757 koupil ptenský statek klášter sv.Kláry v Olomouci, který jej držel až do zrušení kláštera v r.1782, kdy přešel do majetku náboženského fondu. Zámek jako majetek kláštera ztratil charakter panského sídla a stal se jen málo udržovanou hospodářskou budovou, které hrozilo zřícení a musela být v r.1790 o patro snížena a zámek tak získal dnešní podobu. V r.1825 Ptení koupil v dražbě hrabě Filip Ludvík Saint Genois a od jeho syna Mořice získal Ptení v r.1878 Jan II. kníže z Lichtenštejna. Při pozemkové reformě byl v l.1924-1925 zabrán státem a od státu v r.1936 zámeckou budovu s polesím odkoupilo město Prostějov. Od r.1953 byl zámek majetkem Čs. státních lesů a sloužíl jako byty i jako kino. Dnes je opět majetkem města Prostějov.